ŠK Český Brod

Kolín B - Český Brod A 4:4

Vlastně stačí, abych zkopíroval úvod článku z minulého roku: Náš A tým neporazil jakýkoliv Kolín v žádné soutěži družstev od sezony 1999/2000 (…) Znovu jsme Kolínu skočili na starý trik – pár rychlých remíz, kde se jim to hodí, a pak to doklepat. Hrajou to takhle pořád, od přípravky až po ligu.

Tentokrát to nebylo s těmi remízami tak dramatické, ale celkově se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát už jsme měli utkání v Kolíně dotáhnout do třech bodů.

Poté, co jsme byli už asi podevatenácté upozorněni rozhodčím, že nám už ale opravdu pustí hodiny (ačkoliv proti tomu nikdo neprotestoval), nám pustil hodiny a mohlo se začít.

První to měli za sebou aktéři souboje Dudek–Koudelka, kteří se vzájemně tak vylekali nekorektním Fromovým gambitem (1.f4 e5??, bílý hrubky nevyužil a nezahrál 2.e4!! s přechodem do Královského gambitu), že to radši dali rychle za remízu.

Také náš druhý opozdilec, který přijel vlakem, dohrál poměrně brzy, byť to už bylo po nějakém boji. A možná to byla trochu škoda. Čenda přijal nabídku remízy v pozici, v níž mohl vyhrát skutečně pouze on.

A ještě jeden smír, po jehož uzavření jsme mohli v kolínské sokolovně slyšet nesmělé, ale stále sílící hlasy o remízové smrti šachu. Podobně jako u Čendy jsem měl i na konci duelu Urban–Sobotka dojem, že konečná věžovka byla lepší pro našeho hráče, přinejmenším z praktického hlediska. Myslet si ale můžu, co chci. Remis.

A teď teprve začaly šachy. Pan Vomáčka dostál svému příjmení a na šachovnici vytvořil hotový guláš, ve kterém se zorientoval lépe než soupeř. Výsledkem byla asi životní výhra proti hráči s Elem téměř 1800, navíc ve stylu Morphyho, Anderssena, Kasparova, Tala, Aljechina, Gellera, Jobavy, Širova, Aronjana, Navary, Fedosejeva, Adhibana, Jonese nebo Brandejského.

Miroslav Vomáčka (1353) – Tomáš Zrůst (1793), pozice po tahu 25…h5, BNT.



Pan Vomáčka správně přiostřil tahem 26.fxe6! a soupeř se chytnul. Místo nějakého f5, aby se vyhnul nejhoršímu, sebral chamtivě 26...Sxc1? a po 27.exf7+ bylo hotovo.



Miroslav Vomáčka (1353) – Tomáš Zrůst (1793), pozice po tahu 27.exf7+, ČNT.



Černý totiž zjistil, že mu nezbyde než vrátit věž tahem Vxf7 s totálně rozpadlou a hlavně prohranou pozicí. Ústupy krále nefungují pro Dd4+ nebo i pro Je6+.



Po korektní remíze pana Chybného vyrovnal soupeř na 3:3 na sedmé šachovnici. První start v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou si odbyla naše posila Honza Pecka. V premiéře na něj soupeř vyrukoval s orangutanem (1.b4) a následně vznikla poměrně náročná pozice, kterou se Honza rozhodl ještě znáročnit obětí figury za několik pěšců. „Pochybnosti nasák, nevěřící Vlasák,“ glosoval by jistě jedním ze svých slavných veršů Jára Cimrman, nicméně Jiří Vlasák oběť tak nějak plynule vyvrátil, aby později přehlédl taktiku.

Jiří Vlasák (1872) – Jan Pecka (1634), pozice po tahu 34.Dxc4, ČNT.



Černý na tahu z fleku vyhraje. Řešení se zobrazí při najetí sem.



V partii později vznikla remízová věžovka, která se ale prohrát dá a zkušený soupeř to také dokázal (tedy vyhrát). Škoda, ale s takovými soupeři je potřeba být pozornější a své šance využít, nebudou jich dávat mnoho.

Pan Eisner sehrál dobrou partii, před 40. tahem ale bohužel nevyužil několik možností k převzetí iniciativy a silný soupeř ho pak doslova utahal. A tak o osudu rozhodovala, jako už tolikrát, moje partie. V loňském roce jsem to v takových okamžicích moc nevytrhnul (mj. rovněž v prvním kole za stejného stavu proti Čelakovicím), tentokrát se zadařilo.

Ze zahájení jsem získal výhodu, i když určitě mohla být větší. Pak jsem ale ve snaze zrychlit a přiblížit se časové kontrole přehlédl v pozici, ve které soupeř nemohl vůbec nic, triviální taktiku a ztratil jsem kvalitu.

Jiří Stehlík (1856) – Vít Moravec, pozice po tahu 32…Se7, BNT.



Bílý na tahu získá materiál. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Tato ztráta ovšem partii, jak se říká, pomohla, podobně jako ve fotbale pomůže zápasu první gól. Hra se otevřela a pozice byla celou dobu velmi nejasná. Dlouho jsem nezažil takovou partii, ve které bych po většinu času vůbec netušil, jak to objektivně aspoň zhruba stojí. Už je to dlouhý, tak abych to zkrátil – drama vrcholilo v pozici na diagramu.

Jiří Stehlík (1856) – Vít Moravec, pozice po tahu 65…f4, BNT.



V partii přišlo 66.Vb1?? Je3+ 67.Ke1 f2+ 68.Ke2 Kg2! 69.a4 f1 (D)+ 70.Vxf1 Jxf1 a jezdec následně doskákal k „a“ pěšci akorát včas. Bílý ale mohl partii stále zachránit. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Remíza 4:4 v zápase, ve kterém jsme rozhodně nebyli favorité, je úplně v pořádku. Myslím, že to na začátek byl dobrý výkon tak nějak od všech, a pokud potvrdíme v příštím kole bod z venku třemi body z vlastního stadionu, tak to bude za mě dobrý. Příště to bude 3. listopadu proti nějakým Říčanům.


Vítek Moravec