ŠK Český Brod

Bod z venku dobrej

To byl ale divnej zápas. Řekl bych, že ani jinak než spravedlivou dělbou bodů skončit nemohl. Ani jedna partie se nijak zásadně nepřevrátila, nebyl k vidění ani jeden zvrat, ani jeden taktický úder nebo povedená kombinace. Jak rád říkávám – bylo to Suchý jak Šlitr. Ztráty materiálu opravdu nebyly vůbec nijak zajímavé, a tak nemá cenu z nich dělat diagramy.

Pan Koudelka rozehrál divokou variantu, ve které nestál špatně, ale záhy se dopustil fatálního přehlédnutí a přišel o dámu. Skóre jsme srovnali v partii Suchý–Urban, kdy pro změnu domácí borec už v horší pozici neviděl ztrátu figury.

Partie pana Chybného ve mně vyvolala neuvěřitelné zmatení. Ještě před půl hodinou (pátek 6. prosince, svátek má Mikuláš) jsem si myslel, že měl celou dobu pika navíc. Neměl. Během zápasu jsem v konečné pozici viděl vítězný průlom. Nebyl tam. Pak jsme se o partii bavili na tiskovce a znovu jsme se shodli, že tam byl vítězný průlom. Nebyl. Takže remíza. Byla.

Zdeněk Chybný – Luboš Jíša, konečná pozice, ČNT.



Toto je pevnost, za oba.



Čenda opět potvrdil, že kdyby byl volejbalistou, jistě by byl blokařem. Dotazy, zda by Čenda skutečně mohl hrát volejbal závodně, směřujte na Branďáka, ten vám rád odpoví. V partii se to prostě celé bloklo a nikdo s tím nehnul a byla to remíza.

Teď ovšem začíná střelba – 2:2 a zbytek samé rezultáty. Do vedení jsem nás poslal já, když jsem soupeři v podezřelé pozici drze odmítl remízu a nakonec jsem ho udolal v objektivně rovné, ale z praktického hlediska přece jen příjemnější koncovce.

Na neuvěřitelných 4:2 zvýšil při své premiéře v letošní sezoně Martin Horák. Jediný mistr Fide v okruhu sedmdesáti kilometrů, a to i směrem vzhůru, prokázal kvality svého titulu a postupně přehrál zkušeného Miloše Vrabce. S Martinem jsme zkrátka o hodně silnější, takže místo porážky z minula jsme tentokrát uhráli celkovou remízu.

Honza Pecka si totiž tentokrát vybral slabší den a po dobře sehraném zahájení začal tápat. Také mi přišlo, jako kdyby měl do rána taneční a sotva se udržel vzhůru, ale údajně taneční neměl, tak mu budeme věřit.

No a na konečných 4:4 srovnali domácí v duelu na sedmé desce. Pan Eisner schytal Dana Formana, což je tedy na sedmou šachovnici velmi těžký soupeř. Náš hráč bojoval statečně a v jednu chvíli už to vypadalo, že by možná vytouženou půlku urvat mohl, ale pozice byla pořád hodně těžká.

Pořád mám pocit, že výkony v partiích jsou mnohem lepší než na bilanci pěti bodů ze čtyř zápasů, ale nedokážeme to prostě přetavit. Tak snad se to podaři alespoň v posledním zápase roku 2019, v němž přivítáme opět před vyprodanou domácí arénou poslední celek soutěže nějakou Lysou. Jsme obrovští favorité, tak doufejme, že uděláme vítěznou tečku a pak to na výroční tiskové konferenci pořádně zhodnotíme.


Vítek Moravec