TJ Sokol Český Brod B (Krajský přebor A 2007/2008)

kola: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný

1.kolo, 28.10.2007, Český Brod

Sokol Český Brod   Auto Škoda Mladá Boleslav
Moravec Vít 1965 0 - 1 2179 Vichnar David
Koudelka Ivan 1955 0 - 1 2075 Žáček Zdeněk
Urban Miroslav 1851 0 - 1 2058 Kryšpín Libor
Šimek Václav 1772 0 - 1 1992 Jeřábek Jindřich
Chybný Zdeněk 1753 ½ - ½ 1888 Diviš Jaroslav
Čejkovský Petr 1852 0 - 1 1974 Hampl Jiří
Fabián Vladimír 1716 ½ - ½ 1862 Kočí Václav
Fiala Jan 1670 0 - 1 1724 Kán Vojtěch
  1 : 7  

Komentář Víta Moravce:

V prvním zápase sezóny jsme přivítali na domácí půdě celek Autoškoda Mladá Boleslav. Po dvouleté pauze jsme se vrátili do Krajského přeboru, a tak bylo o motivaci postaráno. Trochu nás zchladilo odřeknutí lídra Valtery den před zápasem, ale i tak jsme cítili šanci hned v prvním kole bodovat s relativně přijatelným soupeřem. Samotné utkání však bylo plně v režii hostujících borců… Po krátkém seznámení s našimi novými digitálními hodinami se mohlo začít bojovat. Jako první skončila partie na 4. šachovnici Jeřábek-Šimek. Bílý získal aktivnější pozici už v zahájení, kterou později proměnil v první bod hostů. A když vzápětí na 6. desce vzdal své snažení i Čejkovský, vypadalo to s námi zle nedobře. V tom však zavelel k obratu Fabián, když zremizoval na sedmičce Kočího a dodal nám tolik potřebný odrazový půlbod! Zbytečně… Ze zahájení sice vyšel bílý v partii Urban-Kryšpín dle mého názoru lépe, ale soupeři zůstala dotěrná dvojce střelců, která i přes četné pěšcové slabiny dotáhla svého pána k vítězství. Na 5. desce remizoval po klidném průběhu Chybný s Divišem a zajistil nám tím zase o trochu menší ostudu. Partie Žáček-Koudelka dlouho vypadala vyrovnaně, bílý však zkušeně vylepšoval pozici, až jí vylepšil i o nějaký ten materiál navíc a to v koncovce často znamená rozhodující výhodu - našemu kapitánovi nezbylo nic jiného než se vzdát. V mé partii s Vichnarem jsem chybně obětoval kvalitu za nepříjemného jezdce místo toho abych se věnoval útoku na královském křídle. Můj soupeř pak neměl problém využít kvalitu navíc v koncovce. Po 40. tahu bylo tedy už definitivně jasné, že utrpíme debakl se vším všudy. V poslední partii zápasu nakonec i přes horší zahájení udolal po dlouhém boji v souboji mladíků Kán našeho Honzu Fialu a dílo zkázy bylo dokonáno – 1-7 je nejvyšší výprask, co jsem kdy za svou krátkou kariéru zažil… Příště to snad bude lepší, a v posílené sestavě přejedeme Bakov. :-)

 

2. kolo, 11.11.2007, Český Brod

Sokol Český Brod   Sokol Bakov nad Jizerou
Valtera Jiří 2004 ½ - ½ 2113 Vacek Radomír
Moravec Vít 1965 0 - 1 2126 Drábek Vojtěch
Doležal Radoslav 1952 1 - 0 2151 Záhorbenský Jaroslav
Koudelka Ivan 1955 ½ - ½ 2175 Ďúran Tomáš
Urban Miroslav 1851 ½ - ½ 2039 Burda Roman
Šimek Václav 1772 ½ - ½ 1913 Rigo Imrich
Chybný Zdeněk 1753 ½ - ½ 1954 Švejdar Luděk
Fabián Vladimír 1716 1 - 0 1825 Lochman Václav
  :  

Komentář Víta Moravce:

K druhému utkání letošního ročníku KP jsme nastoupili opět doma, tentokrát proti vysoce favorizovanému Bakovu. Zatímco my jsme po prvním kole jistě schytali od soupeřů řadu posměšků za debakl 1-7 s Boleslaví, soupeř si přesvědčivě poradil doma s Nymburkem. Na obou stranách chyběl pouze jeden muž základní sestavy, a tak jsme si dali skromný cíl prohrát menším rozdílem než minule. Když zápas s dvacetiminutovým zpožděním začínal, tak ještě nikdo nemohl tušit, jak se konečný výsledek vzepře papírovým předpokladům… Začalo se pěkně zostra, především zásluhou partie Urban-Burda, kde bílý na nic nečekal a po provokativním oslabení pěšců před vlastním králem ze strany černého obětoval figuru za prudký útok. Bohužel z něj nevytěžil víc než opakování tahů, ale i tak to byl vynikající výsledek a dobrý začátek do zápasu. Českobrodské útočné hody pokračovaly v partii na 8.desce mezi Lochmanem a Fabiánem. Domácí matador si na začátku sezóny s formou tyká a potvrdil to i zde. Bílý po partii trefně zhodnotil průběh: „Nevím čím to je, ale ani jsem si neškrtl.“ A aby toho nebylo málo, tak na 3.desce povedeným útokem na krále okořenil svůj debut za Český Brod v pohodě hrající Doležal, zapůjčený na hostování z Říčan. Ujali jsme se nadějného vedení 2,5-0,5, ale ještě se samozřejmě hrál dostatek partií, aby se vše mohlo ve zlé obrátit. Na 1.šachovnici se po nemoci vrátil do sestavy Valtera a naše jistota opět udržela silnějšího soupeře na uzdě. Bílými Vacka v Dračí variantě Sicilské k ničemu nepustil a po velmi klidném průběhu byl podepsán smír ještě před časovou kontrolou. A když byla hostujícím Švejdarem nabídnuta remíza na 7.šachovnici, kapitán se nikterak nerozpakoval a i přes lepší pozici nařídil Chybnému remízu přijmout. O chvíli později jsem sice na 2.desce v partii s Drábkem potvrdil svou mizernou formu z nedávno skončeného polofinále MČR juniorů a po prachbídném výkonu jsem prohrál, když soupeři stačilo v podstatě jenom tahat a dělat smysluplné tahy, ale i přesto nás vedení 3,5-2,5 po časové kontrole opravňovalo pomýšlet na první letošní body. Závěr zápasu zvedl všechny tři přítomné diváky ze sedadel! Partie Rigo-Šimek měla jen těžko uvěřitelný průběh. Bílý získal nejdříve čistou figuru navíc a tak nějak se čekalo již povinné vítězství. Ale podle vlastních slov ho už partie s figurou víc nebavila (což je s podivem) a přehlédl Šimkovu lest o navrácení do partie. V závěrečné fázi vznikla pozice bílý: Dáma + 5 pěšců, černý: 2 věže + 5 pěšců. Bakovští potřebovali nutně vyhrát, a tak jejich vyslanec lámal remízovou pozici. Nic mu to však nebylo platné, nepočínal si úplně nejdůsledněji a dáma měla spoustu šachů, takže nakonec remíza. To už se dohrávala jen partie na 4.šachovnici mezi Ďúranem a Koudelkou. Hostující hráč se musel za každou cenu pokoušet o vítězství, ale pozice byla remis, že už to víc ani nešlo, a tak jakékoliv pokusy o komplikace náš kapitán zkušeně odvrátil. Má slova z předchozího článku se tedy potvrdila! Po výhře 4,5-3,5 jsme si připsali nečekané, ale o to cennější 3 body s jedním z aspirantů na postup do 2.ligy. Na tento šokující úspěch se pokusíme navázat za 14 dní na půdě Sokola M.Boleslav B.

 

3.kolo, 25.11.2007, Mladá Boleslav

Sokol Mladá Boleslav B   Sokol Český Brod
Crha Josef 2126 1 - 0 2004 Valtera Jiří
Jaček Miloslav 2122 1 - 0 1965 Moravec Vít
Hajný Miloslav 2077 ½ - ½ 1952 Doležal Radoslav
Maláč Petr 2064 0 - 1 1955 Koudelka Ivan
Hanibal Kamil 1970 ½ - ½ 1851 Urban Miroslav
Klain Václav 1956 0 - 1 1772 Šimek Václav
Buriánek Tomáš 2002 0 - 1 1753 Chybný Zdeněk
Krbeček Václav 1934 ½ - ½ 1716 Fabián Vladimír
  :  

Komentář Víta Moravce:

Až ve třetím kole jsme poprvé zavítali na půdu soupeře, a sice do Mladé Boleslavi k zápasu s tamním Sokolem B. Domácí nastoupili v sestavě, které by měla stačit i na silnější družstva, než je to českobrodské (a že taková jsou), ale ve sportu není nikdy nic předem jistého… Už od začátku se pro nás utkání vyvíjelo velmi dobře. Koudelka - Maláč – to byla hra na jednu branku. Bílými figurami hrající hostující kapitán neměl se soupeřem žádné slitování a hned po ránu mu prudkým útokem se ziskem materiálu zkazil neděli. Partie Hanibal – Urban ve svém průběhu nikterak nevybočila výrazněji z rovnováhy, smír byl podepsán už kolem 25. tahu, ale to bylo jen chvilkové zbrždění naší bodové smršti. Další ránu do vazu domácího celku zasadil Chybný v souboji s Buriánkem. Dostihy o to kdo dá rychleji mat sice nevyhrál ani jeden ze zúčastněných, ale našemu borci zbyla nějakým způsobem dáma za věž navíc a to by se musely dít věci, aby z toho nebyl další bod. Klíčový duel utkání se odehrál na 6.desce mezi Šimkem a Klainem. Boleslavský kapitán odmítl už ve značně vyjasněné pozici nabídku remízy a rozhodl se „násilím“ urvat bod. Tak dlouho se snažil rozhodnout, až se mu to skutečně podařilo - Šimek si připsal první vítězství v sezóně… Vedení 3,5-0,5 je sice příjemné, ale pozice ve zbývajících partiích to nevylepší a tak bylo stále vše otevřené. Na 1. šachovnici se utkali, jak jsem se před začátkem dozvěděl, dva staří známí z let minulých. Na přátelské posezení to však moc nevypadalo. Crha bílými zatlačil Valteru hluboko do „obranného pásma“ a trpělivě stupňoval výhodu. Nakonec se mu podařilo vytvořit si dva volné spojené pěšce a donutil naší jedničku kapitulovat. Remízu zaručující nám jistotu bodu zařídil Doležal, i když jeho soupeř Hajný samozřejmě nebyl zrovna dvakrát nadšený z dosaženého výsledku. Zablokovaná pozice, nestejní střelci, jinak to skončit prostě nemohlo. Na poslední desce byla tedy zapotřebí alespoň remíza. Ale vzhledem k průběhu bych na tento výsledek nevsadil ani halíř. Fabián se dostal do pozice pro něho stvořené a Buriánek se měl co ohánět, aby pokryl vše co mu hrozilo i nehrozilo. A když českobrodský „fantom“ úvodu sezóny obětoval dva pěšce za více vzruchu před soupeřovým králem, zdálo se být jasné, že remis nepřipadá v úvahu. V tom však přišla nabídka právě od hostujícího hráče a černý, vědom si, že ztrácí po kombinaci figuru, musel přijmout. Dohrávala se tedy už jen moje partie s Jačkem. A jestliže jsem psal na začátku tohoto článku, že ve sportu není předem nic jistého, tak při pohledu na moje letošní výsledky o tom začínám silně pochybovat. Můj zkušený soupeř mě prostě přehrál a zařídil pro svůj tým alespoň kosmetickou úpravu výsledku. Tak se zrodilo naše další nečekané vítězství a opět v poměru 4,5-3,5. Je zajímavé, že v Českém Brodě se v součtu i s Béčkem letos vyhrálo čtyřikrát a vždy právě nejtěsnějším rozdílem. Za 14 dní hostíme hvězdami nabitou Lysou C, která má na soupisce i na této úrovní nevídané dva mezinárodní mistry a doufáme v další bodový zisk!

 

4. kolo, 9.12.2007, Český Brod

Sokol Český Brod   Joly Lysá n.L. C
Valtera Jiří 2004 0 - 1 2343 Neckář Lubomír
Moravec Vít 1965 0 - 1 2180 Postupa Pavel
Doležal Radoslav 1952 0 - 1 2134 Husárik Braňko
Koudelka Ivan 1955 1 - 0 2082 Jirk Aleš
Urban Miroslav 1851 ½ - ½ 2069 Postupa Pavel
Šimek Václav 1772 0 - 1 2003 Čermák Michal
Chybný Zdeněk 1753 ½ - ½ 2089 Pauch Jan
Fabián Vladimír 1716 0 - 1 2058 Kožený Pavel
  2 : 6  

Komentář Víta Moravce:

   Ve čtvrtém kole jsme doma přivítali favorita všech favoritů Lysou nad Labem C. Hosté jsou letos zatím podle očekávání bez ztráty kytičky a smělými výroky před začátkem zápasu dávali jasně najevo, že na tom nehodlají nic měnit.

   A průběh zápasu jim dal bohužel za pravdu. Po delší době se v Českém Brodě ukázal mezinárodní mistr, tentokrát to byl bývalý broďák Lubomír Neckář. Se všemi se náležitě pozdravil, rozdával úsměvy, ale jak šlo o šachy, byl nekompromisní. Proti Valterovi si vytvořil už po zahájení výbornou pozici, získal figuru a nebylo co řešit. Partie Čermák – Šimek brzo přešla do pozice bez dam, bílý však získal pěšce navíc a ve vzniklé koncovce ho neměl problém uplatnit.

   Jednou už to přijít muselo - Fabiánovo kouzlo bylo prolomeno. V této sezóně neporažený „čistič“ zadních desek tentokrát nerozpoutal na šachovnici žádný útočný koncert, naopak si nadělal dost slabin a Kožený v pravý čas udeřil. Na 5.desce se mezi Urbanem a Postupou st. odehrála korektní remíza, ani jeden nechtěl poznat tu světlejší stránku Sicilské obrany, žádná divočina se rozhodně nekonala. V tuto chvíli už bylo, i vzhledem k vývoji na ostatních šachovnicích, téměř jisté, že se nám třetí zázrak v řadě nepovede...

   Na dvojce jsem v partii s Postupou dle mého názoru vyšel ze zahájení lépe, bohužel jsem si to myslel jenom já. Soupeř získal pěšce a trpělivě uplatnil jak poziční, tak materiální výhodu. Na 6.desce se hrála Chybného klasika v podobě Anglické hry. Pauch se ale nenechal zatlačit do přílišné pasivity a nakonec udržel černými figurami remízu. A když hostující Husárik doslova rozstřílel v divoké partii, okořeněné oboustrannou časovou tísní, Doležala, musel nás zachraňovat od debaklu jako správný kapitán Koudelka. Ten v neméně zajímavé partii, plné taktických zápletek, nakonec vybojoval čestné vítězství pro domácí celek a upravil výsledek do přijatelné podoby pro obě strany.

   Před největší návštěvou tohoto ročníku jsme tak utrpěli druhou porážku. Do povánočních bojů vstupujeme s bilancí dvou výher a stejného počtu proher, což je vzhledem k velmi těžkému losu v první polovině soutěže velký úspěch. Další zápas odehrajeme 6.1.2008 na půdě momentálně vedoucího Kolínu B, třeba nějaký bodík uloupíme.

 

5. kolo, 6.1.2008, Kolín

Sokol Kolín B   Sokol Český Brod
Moravec Michal 2275 1 - 0 2004 Valtera Jiří
Brezmen Pavel 2091 1 - 0 1965 Moravec Vít
Eisner Michal 2130 1 - 0 1952 Doležal Radoslav
Beneš Petr 2149 1 - 0 1955 Koudelka Ivan
Marek Miroslav 2096 1 - 0 1851 Urban Miroslav
Stehlík Jiří 2050 1 - 0 1753 Chybný Zdeněk
Michálek František 2132 1 - 0 1716 Fabián Vladimír
Souček Milan 2120 1 - 0 1681 Koller Martin
  8 : 0  

Komentář Víta Moravce:

   Na Tři krále pokračoval Krajský přebor pátým kolem, ve kterém jsme změřili síly s Kolínským béčkem. Domácí si letos se soupeři hrají, vždyť před tímto kolem ztratili pouhopouhých 6 partiových bodů ze 32 možných! Tuto bilanci ještě umocnili nasazením nejsilnější možné sestavy, která by určitě nedělala ostudu ani o soutěž výše.

   A kolínští nadělovali. Vše začalo na 7.šachovnici, kde se odehrál souboj dvou dlouholetých šachových kamarádů Michálek-Fabián. Bohužel se překvapení nekonalo, z partie se stala jednoznačná záležitost, bílý rychle získal materiál a po necelé hodině hry se domácí mohli těšit z prvního bodu. Poté se dlouhou dobu nic nedělo, zápas v klidu probíhal, vše nasvědčovalo poměrně vyrovnanému zápasu...

   V tom se však začaly českobrodské pozice sypat jako domečky z karet. Pro normálního smrtelníka hrajícího partii bylo nemožné postřehnout jak se seběhly události v osudové čtvrthodině zápasu. A protože patřím do této skupiny lidí, tak povím, co vím a co nevím se teprve dovím.

   Na posledním stole se hrála velice zvláštní partie, od oka mi přišlo, že všechny figurky jsou na místech, kde by je člověk ani přinejmenším nečekal. A jak už jsem psal, tak opravdu nevím, jakým způsobem byla partie zakončena, jisté je pouze to, že Souček se nakonec lépe orientoval ve vzniklé džungli figurek a připsal si na své konto cenný skalp našeho šachového „Dino“ Kollera. Sotva jsem si po návratu od této partie stačil znovu zahřát svoje místo u šachovnice, už jsem registroval další kapitulaci v našem táboře. Na 6. desce vznikla ostrá pozice, rozhodně bylo co počítat. A protože se vzdal Chybný, tak to vypadá, že Stehlík do žádné z nestražených léček nevletěl, ba právě naopak. Hattrick „tajemných“ proher uzavřel Urban, když vzdal Markovi. Za stavu 4-0 už jsme si dávno nechali zajít chuť na případný bodový zisk, čtyři body nebyly v našich silách. To se však kolínští teprve zahřívali, velké finále bylo na programu až v následujícím průběhu zápasu.

   V partii Eisner-Doležal to také nevypadalo nikterak tragicky. Náš host získal černými velkou časovou výhodu a pevnou pozici. Ovšem poté nabídl remízu a to domácího hráče tak nažhavilo a vyhecovalo, že v dalším průběhu už neměl sebemenší problém s oslabením černé pozice a následnou výhrou. Na dvojce jsem nastoupil já proti Brezmenovi. Nehrál jsem dostatečně aktivně, černý získal brzo po zahájení iniciativu a lehce mě přehrál . Když jsem pak pohrdl třítahovým ziskem figury, nezbylo nic jiného, než si opět nacvičit zastavení hodin a podání ruky soupeři.

   Nadějně se vyvíjel z našeho pohledu souboj jedniček obou týmů. Valtera dosáhl velmi pevné pozice, favorizovaný M.Moravec neměl kudy. Bohužel nakonec přeci jenom prorazil, za pomoci taktiky získal důležitého pěšce, po jehož ztrátě se pozice černého sesypala. Bylo to 7-0 a naší čest mohl zachránit už jen jediný člověk. Koudelka získal po zahájení skvělou pozici s pěšcem více a Beneš zkusil nabídnout remízu z pozice hráče s vyšším Elem. Na to ale v Brodě nehrajeme a tak se pokračovalo. Partie po divokém průběhu dospěla až do pozice, která už byla značně nejasná, ale přeci jenom v ní něco jistého bylo – věčný šach, který byl v tuto chvíli jediným správným řešením, se usmíval na našeho kapitána. Naneštěstí pro nás zůstal neobjeven, nutno však podotknout, že čas se nezachoval jako přítel a běžel setsakramentsky rychle. Hostující borec nakonec dosáhl vyhrané koncovky a dotáhl partii k vítěznému konci.

   Utrpěli jsme tak debakl 8-0, ale rozhodně to není žádná tragédie, jistě si pamětníci vzpomenou například na téměř 16 let staré českobrodské vítězství stejným rozdílem proti dnešnímu gigantovi středočeského šachu Vlašimi. Dokážeme tedy osmičky rozdat, ale i přijmout.

   Příští kolo přivítáme 20.1. na domácí pudě Neratovice B a tady přestává všechna sranda, protože nás čeká jeden z klíčových bojů o udržení v nejvyšší středočeské soutěži. Horší než v Kolíně to už nebude...

Komentář s diagramy Kolína na kosteleckých stránkách (od M. Eisnera)

 

6. kolo, 20.1.2008, Český Brod

Sokol Český Brod   Neratovice B
Valtera Jiří 2004 0 - 1 2261 Jandourek Lukáš
Moravec Vít 1965 0 - 1 2159 Purnoch Josef
Doležal Radoslav 1952 0 - 1 2168 Bargel Martin
Koudelka Ivan 1955 ½ - ½ 2005 Kučera Vladimír
Urban Miroslav 1851 1 - 0 1900 Červinka Pavel
Šimek Václav 1772 1 - 0 1846 Parpel Petr
Chybný Zdeněk 1753 1 - 0 1726 Vrána Karel
Fabián Vladimír 1716 1 - 0 1665 Verner Jan
  :  

Komentář Víta Moravce:

   Krajský přebor se sice teprve přehoupl do své druhé poloviny, ale už šesté kolo mohlo hodně napovědět v boji o záchranu. Přivítali jsme totiž poslední Neratovice B – družstvo papírově silné, ale výsledkově slabší. Podle sestav obou soupeřů byli mírnými favority hosté, kteří hráli už potřetí v řadě v osmi lidech, problémy s docházkou z úvodu sezóny jsou zřejmě pryč. V našem dresu se představila základní sestava, navrátivší Šimek tak rozboural „kolínskou“ osmičku… co dostala osmičku.

   Zápas začal v přátelském duchu, nejednou jsem se zásluhou ostatních hráčů dokonce neubránil úsměvu. Vzápětí jsem byl poprvé v životě pověřen přípravou kávy, což sehrálo podle mě rozhodující roli v utkání. Tento životabudič se mi nepovedlo ideálně namíchat a jestli si dobře pamatuji, tak většina kávopijců ve svých partiích neuspěla. Hosté naštěstí toužili po kávě zdarma víc než domácí, kteří byli vybaveni vesměs vlastními moderními termoskami.

   Samotný zápas se zpočátku vyvíjel dost jednoznačně v náš prospěch. Jako první skončila partie na osmé šachovnici. Fabián získal černými v Sicilce dvojku střelců a lepší pozici. Když začínal utahovat šrouby, tak se neratovický Verner „cuknul“ a pěkným obratem získal pěšce. Háček byl v tom, že tento taktický trik byl nekorektní, což však oba hráči zjistili až v průběhu partie – jeden se zděšením, druhý s úlevou. Bílý ztratil materiál a brzy na to se vzdal.

   Náš tlak na zadních šachovnicích byl obrovský, další bodík na naše konto připsal Šimek, když zablokoval střed a zaútočil na královském křídle. Parpel musel nakonec odevzdat dámu, z čehož plyne, že byl útok více než úspěšný. To už se na mě přes celou šířku hrací místnosti uculoval i Urban, který přežil časovou kontrolu a s figurou víc skóroval. Na šestce pokračoval ve svých „ptačích“ soubojích Chybný. Stehlíka z minulého kola tentokrát vystřídal Vrána a výsledek byl naštěstí opačný – hostující borec prý věnoval nedostatečnou péči své věži, která nakonec padla v boji, aniž by s sebou do hrobu vzala jakoukoliv figuru soupeře. Uvidíme, jestli náš kapitán našteluje sestavu tak, aby na našeho předsedu vyšel příští kolo v Kostelci Vrabec, to už by byla opravdová rarita.

   Ujali jsme se vskutku nadějného vedení, stačila už jen jakákoliv ušmudlaná remízka. Ale není 4-0 jako 4-0. Zatímco ve fotbale by už fanoušci domácího týmu pěli oslavné chorály na adresu svých miláčků, v šachách tento zdánlivě jasný průběžný stav nemusí stále nic znamenat, každá partie má svůj vlastní příběh. A tento zápas byl přímo ukázkový příklad tohoto tvrzení.

   Neratovické vzepětí začalo na druhé desce v mé partii s Purnochem. Já byl sice povzbuzen sobotním úspěchem na turnaji v Libni, soupeř se ale snažil získat výhodu delším spánkem, který si nepochybně dopřával místo včasného příjezdu k zápasu. Nakonec se jasně ukázalo, že kvalitní odpočinek je základ úspěšné šachové neděle, soupeř mě sfouknul jak svíčku. Mohl bych pomalu začít bodovat, takhle to už vypadá, že prohrávám schválně. Druhý bod hostům vydřel Bargel, který dlouho nemohl najít na Doležala recept, ale nakonec našel vítěznou cestičku v zajímavé koncovce, ve které obětoval (alespoň myslím, snad by jí neztratil…) kvalitu a protlačil svého pěšce do dámy. No a o třetí hostující zářez se postarala neratovická hvězda Jandourek po vítězství nad Valterou. Podobně jako v minulém kole byla naše jednička blízko dělbě bodů, dokonce se mi zdálo, že po většinu partie to byl hostující hráč, který si dělal starosti o výsledek partie. Vzniklá dámská koncovka s jezdcem na každé straně a několika pěšci už ale zřejmě z našeho pohledu tak pohodlná nebyla.

   Za stavu 4-3 se, jak je tomu v Brodě už pravidlem, dohrávala jen partie na 4.desce, Koudelka – Kučera. Náš kapitán se dostal do strašlivě stísněné pozice, ale houževnatou obranou se bránil nájezdu bílých figurek. Ze své skvělé pozice však černý vytěžil jen dámskou koncovku s pěšcem navíc, který byl sice volný, ale prosazovat ho nebylo nic jednoduchého. Po téměř pěti hodinách hry skončila partie remízou věčným šachem a my se mohli radovat ze slavného vítězství 4,5-3,5, kterým jsme udělali významný krok k záchraně (ne však konečný krok). Naopak hosté už se pomalu se soutěží loučí, což dokládá i jejich vtipkování na větu vypuštěnou z úst našeho kapitána „Tak snad příště.“

   Jak už jsem zmiňoval výše, příští kolo zavítáme 10.2. na půdu stále ještě o postup hrajícího Kostelce n.Č.lesy. Souběžně se bude hrát v Brodě souboj obou céček, takže se dá očekávat mohutný příval fanoušků v průběhu zápasu. Uvidíme, kdo vyjde z tohoto dvojzápasu vítězně.

Komentář Neratovic na neratovických stránkách (od L. Jandourka)

 

7.kolo, 10.2.2008, Kostelec nad Černými lesy

Kostelec nad Č.lesy   Sokol Český Brod
Vrabec Miloš 2117 ½ - ½ 2004 Valtera Jiří
Koyš Milan 2118 0 - 1 1965 Moravec Vít
Koper Štefan 1985 ½ - ½ 1952 Doležal Radoslav
Bednařík Radovan 1990 ½ - ½ 1955 Koudelka Ivan
Bouček Vlastimil 2000 1 - 0 1851 Urban Miroslav
Pecák Ivan 1708 0 - 1 1753 Chybný Zdeněk
Forman Daniel 1760 1 - 0 1716 Fabián Vladimír
Suchý Ladislav 1684 1 - 0 1681 Koller Martin
  :  

Komentář Víta Moravce:

   K sedmému kolu letošního Krajského přeboru jsme se museli dopravit do nedalekého Kostelce nad Černými lesy. Paradoxně jsme to ale byli my, kdo vítal domácí hráče v jejich vlastní hrací místnosti, která se otevřela současně s přilehlou hospodou. Před desátou se však dostavili i všichni kostelečtí (ačkoliv jen málokterý se může považovat za čistokrevného kostelečáka (angl. homeinles)) a tak mohlo být derby směle zahájeno.

   Začalo se zvolna, nejprve smířlivější hráči podepsali remízky, aby mohli s půlbodem v kapse sledovat počínání svých „statečnějších“ kolegů. O první nerozhodný výsledek se postarala dvojice kamarádů Vrabec-Valtera. Výsledek partie byl jasný, nechci říkat už před začátkem, z toho by mohli být oplejtačky s vedoucím soutěže, ale soupeři velmi rychle po zahájení usoudili, že dnes to vypadá na remízu. Druhou opatrnější partii sehrál Koudelka s Bednaříkem. Náš kapitán si po několika heroických výkonech dopřál zasloužený odpočinek a kývl na soupeřovu nabídku už kolem 20.tahu.

   Tím nám ale ta hlušší část zápasu skončila, dále už se hrálo na krev. První rezultativní výsledek se zrodil na 6.šachovnici. Kostelecký Pecák jakoby viděl jen na levou polovinu šachovnice, natahal h pěšce proti králi soupeře jak nejdál to jen šlo a kdyby nebyl vyměněn, tahal by s ním dodnes… Ale jaksi opomněl, že Chybný disponuje i jinými figurkami, než jen králem a že mu pomalu likviduje dámské křídlo, což mu nakonec vyneslo kvalitu a následně i celý bod. Úplně jiné starosti měl na sedmičce Fabián, který ztratil už v zahájení pěšce (což nešlo neslyšet) a snažil se vyvolat na šachovnici chaos, aby se ten zatracený ztracený pik v bitevní vřavě ztratil. Domácí D.Forman se však nenechal vyvést z míry, nedopustil žádné spekulace a srovnal stav zápasu na 2-2.

   Na druhé desce jsem hrál pro mě záhadné zahájení, nechal jsem Koyše „zobat“ pěšce, až jsem se dopracoval k matové hrozbě, ze které se šlo vykoupit jedině dámou za slabou náhražku této vysoce výkonné figury – věž. Můj soupeř tak učinil, nicméně mu to nebylo samozřejmě nic platné. Poprvé v sezóně jsem zvítězil, nicméně výsledkovou krizi jsem ještě nezažehnal – jen jsem jí na 14 dní ututlal. Druhý start za A tým si připsal i hráč s nejslavnějším příjmením na naší soupisce - Martin Koller. V partii se Suchým rozhodně žádná suchá pozice nevznikla, ba naopak. Domácí borec zvolil černými agresivní Volžský gambit, ve kterém se Martin dostal vinou nestejných střelců pod matové útoky, které byl nucen, pokud nechtěl prohrát, neustále krýt. A pěšci ubývaly a ubývaly až se najednou na druhou řadu jako zázrakem opět vrátily! Byly ovšem opačné barvy, což donutilo bílého, při pohledu na nevyhnutelnou proměnu v silnější pracovní sílu, ke kapitulaci.

   Za stavu 3-3 zbývaly dohrát už jen dvě partie. Mezi lidmi se povídalo o celkové remíze, téměř nikdo nebyl proti, až na kapitána domácího celku, který burcoval Kopera k větší bojovnosti. Je pravda, že Doležal se remíze od začátku partie nikterak nebránil, naopak se jí snažil s pěšcem méně ze soupeře vymámit. Ten byl tak nesvůj, že musí neustále na příkaz svého šéfa zkoušet své štěstí, až svou výhodu ztratil a nakonec byli všichni v sále za podepsání smíru rádi. Rozhodovalo se tedy na 5.šachovnici. A kostelecký kapitán Vlastimil Bouček nakonec dovedl svoji tlupu k vítězství. Mezi přihlížejícími sice převládal názor, že Urban stojí značně lépe a že to prostě „nemůže“ prohrát. Bohužel se ale dostal do silné časové tísně a v totálně zablokované pozici se dopustil nepřesnosti, které domácí matador okamžitě využil k vpádu své kavalerie do soupeřovi pozice. Ani závěrečné pokusy k vytvoření remízové koncovky koně proti samotnému králi k ničemu nevedli.

   Poprvé v sezóně jsme tak poznali nejtěsnější výsledek i z té horší strany. Nicméně vyhrát počtvrté 4,5-3,5 už by bylo asi proti zákonům štěstěny, buďme rádi za tři předchozí vítězství stejným poměrem.

   K dalšímu zápasu nastoupíme 24.2. doma proti družstvu Bohemia Poděbrady. Začíná přituhovat!

Komentář Kostelce na kosteleckých stránkách (od D. Formana)

 

8.kolo, 24.2.2008, Český Brod

Sokol Český Brod   Bohemia Poděbrady
Valtera Jiří 2004 ½ - ½ 2134 Doležal Karel
Moravec Vít 1965 ½ - ½ 2052 Kaplan Daniel
Doležal Radoslav 1952 ½ - ½ 2029 Novák Václav
Koudelka Ivan 1955 ½ - ½ 1941 Doležal Jan
Urban Miroslav 1851 1 - 0 1910 Macek Kamil
Šimek Václav 1772 0 - 1 1937 Štěpánek Stanislav
Chybný Zdeněk 1753 1 - 0 1868 Wimmer Jaroslav
Fabián Vladimír 1716 1 - 0 1788 Pavlíček Jan
  5 : 3  

Komentář Víta Moravce:

   V 8.kole nás čekal zrádný soupeř Bohemia Poděbrady. Tihle chlápci už letos dokázali porazit silný Kostelec na jeho vlastní půdě, ale i jednoznačně prohrát se zachraňujícimi se Sendražicemi. My jsme na nevyzpytatelného soupeře vyrukovali s plnou sestavou, ale i tak zůstávali favority hosté.

   Utkání začalo maličkou ceremonií, když byl tomuto střetnutí oficiálně uznán Guinessův rekord za nejvíce Doležalů v jednom šachovém zápase. Radoslav, Karel a Jan tvořili 18,75 % všech hráčů, což se jeví jako nepřekonatelný rekord. Pak už se mohli všichni soustředit na šachy, kvůli kterým jsme se sešli především.

   Poměrně záhy po zahájení skončila partie R.Doležal – Novák. Ani jeden z hráčů se nechtěl pouštět do zbytečného rizika a oba si brzkým podáním ruky mohli navzájem vyjádřit svou remízovou náladu. O poznání bojovnější nerozhodný výsledek byl k vidění na 4.šachovnici. Hostující J.Doležal získal proti Koudelkovi k dobru pěšce a leckdo by si pomyslel, že začne myslet na vítězství. Ale ani materiální výhoda ho k této myšlence nevyhecovala a nakonec se celkem v poklidu spokojil s remízou. V této fázi zápasu jsem nenacházel optimismu při pohledu na ostatní partie, takřka všechny pozice byly z našeho pohledu horší, ojediněle rovné.

   Světlou vyjímkou byl souboj mezi Chybným a Wimmerem. Moc jsem se v jejich díle nevyznal, pozice byla po dlouhou dobu značně nejasná. Pak se ale dostal bílý do své oblíbené časové tísně a v té jako obvykle převážil misky vah na svou stranu. Stalo se to tak rychle, že jsem ani nestačil postřehnou jak. Já jsem rozehrál svou partii zbytečně ustrašeně, po sérii výměn mi nezbývalo nic jiného, než bránit se špatným časem svou matem smrdící (pro soupeře vonící), stísněnou, špatnou, hrůzostrašnou, na pokraji prohry jevící se, nikomu bych jí nepřál… pozici. Hostující Kaplan si ale nepočínal úplně důrazně a přenechal mi důležitý volný sloupec, po kterém jsem si vynutil remízu. Průběžný stav byl tedy překvapivě 2,5-1,5.

   Vladimír Fabián se zase po čase potkal v souboji matadorů se svým tradičním soupeřem Pavlíčkem. Už popáté v řadě se musel popasovat s černými figurami a tentokrát si vedl lépe než minule, i když po ztrátě pěšce bych to rozhodně netipoval. Náš borec si naopak na nedělní partii natolik věřil, že se stačil ještě před zápasem vsadit v nějaké putyce o flašku šampaňského, že tentokrát vyhraje. Tak snad chutnalo a pro vás ostatní: Nevsázejte se s českobrodskými šachisty, jsou příliš dobří na to, aby prohráli (myšleno sázku)… Na páté desce se hrála zvláštní partie, nechápal jsem jí, tak jsem se radši moc nedíval. Když jsem se opět odhodlal nakouknout přes ramena pánů Urbana a Macka, nechtěl jsem věřit vlastním očím: Oba měli pěšce před proměnou a krále holé, jak hlavu Karla Jarolíma. V silné časovce obou hráčů se ale lépe zorientoval náš hlavní řidič týmu a po výměně dam zavěsil. Po této výhře jsme už mohli na chodbě slavit vítězství, zatímco se ještě z povinnosti dohrávaly dvě partie.

   Na jedničce se dostal Valtera proti K.Doležalovi do velkých problémů, ale i bez pěšce se neúnavně a vynalézavě bránil, až se mu povedlo převést partii do dámské koncovky, ve které bylo šachů habaděj a to by v tom byl čert, aby se nenašel i nějaký ten věčňák. A zápas zakončil souboj na šesté šachovnici, ve kterém se vytvořil nádherný řetězec z pěšců a totálně zablokovaná pozice. Domácí Šimek opakovaně nabízel remízu, ale Štepánek i za rozhodnutého stavu tahal a tahal… až jsem odešel. Večerní zpravodaj přinesl zprávu o konečném zkorigování stavu na 5:3.

   Připisujeme si 4. vítězství v sezóně a s dvanácti body nám patří průběžné 6.místo. Vše máme ve svých rukou, ve zbývajících třech kolech nás čekají přímí konkurenti v boji o udržení. Definitivní jistotu záchrany můžeme stvrdit již za 14 dní, 9.3., kdy zavítáme do Hostince U Černohlávků, kde hrají domácí zápasy Sendražice.

 

9.kolo, 9.3.2008, Sendražice

Sokol Sendražice   Sokol Český Brod
Vinklárek Ondřej 2086 1 - 0 2004 Valtera Jiří
Vrkota Miloš 2072 ½ - ½ 1965 Moravec Vít
Keller Daniel 2123 ½ - ½ 1955 Koudelka Ivan
Březina Jindřich 2000 ½ - ½ 1851 Urban Miroslav
Novák Jiří 1977 1 - 0 1772 Šimek Václav
Řebíček Miroslav 1800 ½ - ½ 1753 Chybný Zdeněk
Křenek Pavel 1789 ½ - ½ 1852 Čejkovský Petr
Vančura Milan 1800 ½ - ½ 1716 Fabián Vladimír
  5 : 3  

Komentář Víta Moravce:

   V devátém kole jsme zavítali do Sendražic. V posledním vzájemném měření sil jsme před třemi roky v posledním kole Krajského přeboru šokovali celou šachovou Evropu vítězstvím 5:3 a div že jsme nestáhli soupeře o patro níž s sebou. Stejně jako tehdy, i letos na nás Sendražice vytáhly jejich kutnohorské komando, my kontrovali nenasazením Doležala, který odjel sbírat turnajové vavříny do Seče. Moc jsem ze zápasu nepochytil, tak se pokusím vylíčit alespoň to málo, co vím.

   Jako první se skončilo na sedmé šachovnici mezi Fabiánem a Vančurou. Ani jednomu se nechtělo v docela zajímavé pozici pokračovat, protože kdyby jo, tak by se nedohodli na remíze. Jinak ale byly k vidění bojovné šachy a tak další partie končily až kolem časové kontroly. Na první desce se našemu Valterovi postavil první ze sehrané dvojice V+V, Vinklárek. Pozice černého se mi dlouhou dobu jevila poměrně pevně, ale asi mě šálil zrak, poněvadž ne zas tak dlouho poté se už domácí hráč radoval ze zisku celého bodu. Na pětce rozehrál Šimek zahájení velice podezřele, skoro až špatně. Novák ale celou partii marně bušil do oslabené pozice černého, vyměnil dámy a v tu chvíli už byla pozice z našeho pohledu „jen“ horší. V tu ránu však domácí borec obětoval jezdce za ne málo pěšců a nějakým způsobem zvítězil. Bohužel jsem tento skvost neviděl, tak se omlouvám za případné nepřesné informace. Teprve druhý start v sezóně si připsal Čejkovský a hned se mu povedl kousek jak z učebnice šachové psychologie. Kolem 40. tahu se rozhodl obětovat věž za vznik nových komplikací, které mu měli dopomoci k záchraně jeho špatné pozice. Tato oběť byla na 90 % nekorektní (tvrdí to všichni, těch 10 % si nechávám na případné zastánce tohoto chrabrého činu), ale rozhodně ne bez jedu a ve velmi omezeném čase se Křenek rozhodl tento dar nepřijmout. V tom případě ale přistoupil na značné zjednodušení pozice a závěrečná věžovka byla dána za remízu. Stav byl v tuto chvíli nepříznivý 1:3 a nic nenasvědčovalo nějakému obratu.

   Na dvojce jsem tradičně experimentoval v zahájení a z fleku jsem zahrál proti carokannu tah 3.Jc3, který jsem nikdy dřív v žádné partii nepoužil. Partie přešla do remízové koncovky, ze které jsem „zkušeně“ přešel do připrohrané věžovky. Vrkota (V+V, říká se že jeden bez druhého jsou poloviční) ale nenašel nejlepší plán, vyměnil věže a vznikla další remíza. Na čtvrté šachovnici mělo být už po zahájení rozhodnuto, Urban podle mě nezahrál sicilku bílými vůbec dobře (v úterý však svou výstavbu celkem úspěšně obhajoval, budiž…) a domácí Březina mu uzmul kvalitu, kterou ale ne a ne prosadit. Asi v 80.tahu a při pohledu na světelnou tabuli, kde svítil průběžný stav 3,5:1,5, se rozhodl nabídnout remízu, která byla bez váhání přijata. Partie Keller-Koudelka byla jedna velká koncovka, ze které vzešla po více než čtyřech hodinách hry jedna malá jezdcovka. Koukal jsem na to jak blázen, nechtěl bych to všechno počítat. Oba soupeři se o to ale snažili a docela jim to i šlo. A protože se oba snažili stejně hodně, tak si rozdělili i rovným dílem po půl bodu za tuto partii. Hned vzápětí podepsali smír i na šesté desce, kde se mi sice zdálo, že Chybný má celou partii pěšce navíc, ale Řebíček vzniklou věžovku udržel a vzal nám tak i poslední šanci na zisk alespoň jednoho partiového vítězství.

   Porážkou 3-5 nám Sendražice oplatily onu tři roky starou porážku stejným rozdílem, nutno však dodat, že to mohlo být i mnohem vyšším rozdílem. V příštím kole hostíme v posledním domácím zápase této sezóny Lysou n. L. D. Máme 2. „mečbol“, jakýkoliv bodový zisk by se měl rovnat téměř jisté záchraně.

 

10.kolo, 30.3.2008, Český Brod

Sokol Český Brod   Joly Lysá n.L. D
Valtera Jiří 2004 1 - 0 2094 Postupa Martin
Moravec Vít 1965 ½ - ½ 2046 Valenta Zdeněk
Doležal Radoslav 1952 1 - 0 1944 Musil Martin
Koudelka Ivan 1955 1 - 0 1870 Lažánek Jan
Urban Miroslav 1851 ½ - ½ 1908 Vajčner Jiří
Šimek Václav 1772 ½ - ½ 1787 Daniel Jiří
Chybný Zdeněk 1753 0 - 1 1850 Valtr Tomáš
Fabián Vladimír 1716 0 - 1 1791 Voborník Bořivoj
  :  

Komentář Víta Moravce:

   V posledním domácím utkání této sezóny jsme přivítali Joly Lysou n. Labem D. Podle předsezónních spekulací měl být tento souboj pouze otázkou cti a měl rozsoudit, kdo spadne z 11. a kdo z 12.místa. Avšak realita je díkybohu z jedné poloviny úplně jiná. Zatímco hosté už hrají dávno bez šancí na záchranu, „Čarodějové“ – jak nás nazval přední středočeský šachový funkcionář – si mohli zajistit jistotu setrvání v soutěži už v tomto zápase. Oba celky nastoupily ve svých standartních sestavách, očekávala se vyrovnaná bitva.

   První remízka se zrodila na páté šachovnici, kde zahrál Vajčner podle svého soupeře hned v zahájení pochybný tah, po kterém se paradoxně právě on dostal k pohodlné hře ( = asi to tak špatný tah nebyl) a během partie smýšlel jistě i na celý bod. Jenže Urban je v tuto roční dobu prakticky neporazitelný, protože mu začalo období vybírání členských příspěvků, což mu každoročně zvyšuje výkonnost minimálně o jednu třídu. Život druhému nerozhodnému výsledku dali Šimek s Danielem. Měnili figurky kus za kus a jakkoliv může být jeden či druhý špatný počtář, v tomto nenáročném obchodování se nedalo splést. Na konci zbylo každému pár pěšců, Pán prstenů a dvě věže. Poslední smír byl podepsán v mé partii s Valentou, ve které jsem sice získal výhodu dvou lehkých figur za věž a pěšce, ale to vzhledem k jejich neaktivitě nebyla žádná výhra. I tak jsem vyjímečně hodnotil svou pozici jako lepší, avšak s nedostatkem času jsem nenašel správný plán a pozice se nenávratně zablokovala. To mě ovšem nemrzelo dlouho, poněvadž hned vzápětí skóroval dobře vedeným útokem na krále Doležal, ačkoliv ze zahájení vyšel, podle mého názoru, lépe černými figurami hrající Musil. Ale podobně jako ve fotbale se nehraje na držení míče, tak ani v šachách se nehraje na lepší figurky, kdo dá mat vyhrává. Po polovině odehraných partií jsme vedli 2,5:1,5, ale ostatní partie se z našeho pohledu příliš optimisticky nevyvíjely.

   Na čtvrté šachovnici došlo k prestižnímu souboji kapitánů, který se vyvíjel po většinu doby velmi nejasně, vše ze zlomilo až v časové tísní kolem 40.tahu. Koudelka zaktivizoval svou věž o poznání více, než hostující Lažánek a začal sbírat pěšce pomocí jednoho efektního triku. Bílého král mi připomínal hlavního hrdinu z Cimrmanovi pochmurné pohádky „Jak chudák do ještě větší nouze přišel“, ať šel kamkoliv, ať jakkoliv svým králem kryl napadené pěšce, vždycky šli sebrat nekrytou věží. Když padl i poslední z nich, tak se hostující lodivod vzdal a ještě se této kuriozní situaci spolu s ostatními zasmál. Na sedmičce se střetli dva tahouni obou týmů. Po dlouhém boji se nakonec ve věžové koncovce radoval Valtr, který do ní vstupoval s velkým zvýhodněním jednoho pěšce. Nepovažujme to však za unfair způsoby, toho pěšce si poctivě sebral. Pro našeho předsedu Chybného to byla teprve druhá prohra v sezóně a tak se na něj nikdo zlobit nebude, když v květnu na schůzi oddílu vysloví při vyjmenovávání nejlepších hráčů i své jméno. Hrdinou dne, možná kola, ba i sezóny se však stal Jiří Valtera, hájící naší první šachovnici. Při nedělním odpoledni si otevřel Vysokou školu koncovek a hned prvního zájemce tomuto šachovému řemeslu řádně přiučil. V jezdcové koncovce využil přesilovku 4 na 3 a skutečně precizně sehranou partií oslavil s předstihem své 64.narozeniny ( 64 je políček na šachovnici, když to vydělíte dvěmi vyjde vám počet figurek a když to vynásobíte číslem 32,265625 vyjde vám Valterovo Elo – skutečně symbolické) a první výhru v sezóně. No a poslední se dohrávala divočina na poslední desce, ve které by se nevyznal nikdo, ani pro oba soupeře to nebylo nic jednoduchého a tak se dopouštěli i řady nepřesností. Bohužel jsme se nedočkali vyvrcholení partie na šachovnici, protože Voborník měl celou partii špatný čas, tak Fabiánovi spadnul praporek.

   Zvítězili jsme tedy poměrem 4,5:3,5 a definitivně potvrzujeme svou záchranu v soutěži! Od pátku přijímáme gratulace. Sezónu dohráváme na půdě Nymburka, kam si jedeme především pro další tři body a až na druhém místě si zahrát.

 

11. kolo, 13.4.2008, Nymburk

Sokol Nymburk   Sokol Český Brod
Hora Milan 2157 ½ - ½ 2004 Valtera Jiří
Horníček Jiří 2122 1 - 0 1965 Moravec Vít
Masák Radim 1936 0 - 1 1955 Koudelka Ivan
Dudek Jaromír 1909 ½ - ½ 1851 Urban Miroslav
Sobotka Jiří 1904 ½ - ½ 1753 Chybný Zdeněk
Eisner Oldřich 1876 ½ - ½ 1716 Fabián Vladimír
Zima Tomáš 1782 ½ - ½ 1681 Koller Martin
Levinský Ladislav 1651 0 - 1 1670 Fiala Jan
  :  

Komentář Víta Moravce:

   Poslední kolo pro nás už nemělo žádný větší náboj – zachráněni jsme od 10.kola a jen pro úplnost dodám (neberte to vážně), že postup byl ztracen již od kola prvního. A tak jsme jeli do Nymburka spíš na výlet a zahrát si bezstarostné šachy, čemuž nasvědčovala i sestava – většina přespolních borců zůstala doma. Domácí potřebovali k jistému setrvání v soutěži minimálně remizovat a tak jsme se mohli připravit na velmi vřelé přivítání, možná, že jsem dokonce v meziřečí zaslechl polohlasem něco o výsledku 4:4, ale dost spekulací. Přijeli jsme si zahrát a tak se také stalo.

   Jediná rychlejší partie se udála na 6.šachovnici mezi dvojicí kamarádů Fabián – Eisner. Domácí hráč stál sice zřejmě lépe, ale čas mu utíkal dvojnásob rychle, než jeho kolegovi na protější židli. Nakonec se stejně oba dohodli na remíze, nikdo nemohl čekat něco jiného. Hned vedle tlačil Koller Zimu jako kdyby chtěl vyhrát. Dokonce mu aktivní hra u mantinelu vynesla volného pěšce na „a“ sloupci. Jenže ten padl stejně jako jeho bílý protějšek, pozice byla hodně zablokovaná, těžko ho bránit. Každopádně první Martinův půlbod v dresu A týmu se počítá, za rok už u něj budeme brát remízy jako ztrátu. V partii Masák – Koudelka se hrálo cosi zběsilého, ale navrch musel mít náš kapitán. Jak jsem se totiž dozvěděl, bílý přesedlal letos po dlouhých letech z 1.Jf3 na 1.e4 a to je jako byste nutili hrát Milana Baroše při jeho stylu hry na betonu. Nymburský plejer tak zřejmě doplatil na neznalost variant, protože se mi jeho pozice tak od 10.tahu vůbec nezamlouvala a nakonec byl přinucen ve vzniklé prohrané pěšcovce kapitulovat. S vedením v zádech se hraje hned lépe a na čtvrté desce hrající, naše barvy hájící, Urban to jen potvrzoval. Jeho dáma létala po šachovnici jak po nákupech, sbírala jednoho pěšce za druhým a Dudek už neměl tolik práce spočítat ty zbylé. Když už měl o celé 3 kostky (populární výraz bývalého českobrodského hráče Máčika) méně, zkusil ještě vytáhnout poslední fintičku ze své torničky překvapení a vše vsadil na věčný šach za pomoci oběti střelce. Náš hráč nepohrdl nabízeným materiálem, ale vzápětí zpanikařil a přehlédl jednoduché vyvrácení celé záchranné akce černého. Ten byl mezitím opěvován svými spoluhráči, kteří se nebáli zakřiknutí a používali dokonce věty typu „Tys to dokázal“, či „Je tam“. Nakonec se onen věčňák přeci jenom stal, stále jsem ale vedli a to poměrem 2,5:1,5.

   Brzy ale bylo opět vyrovnáno. „Postaral“ jsem se o to osobně, když jsem si v rovné, možná mírně lepší čtyř věžové koncovce, dokázal zdvojit věže na 7.řadě a dostat tak Horníčka pod mírný tlak. Držel jsem se při tom slov velmistra Kaválka že „prasátko sežere všechno“, naneštěstí pro mě asi nemělo zrovna chuť a naopak můj soupeř si během chvilky dokázal vytvořit vyhranou věžovku. Prostě jsem to sehrál jak matlák. Na jedničce Valtera pěkně pozičně obětoval už v zahájení figuru za valící se lavinu pěšců. Figura navíc jakoby nebyla, ale jakákoliv smělejší hra našeho borce by byla asi trochu riskantní. Remíza z tohoto souboje stačila, nicméně věřím, že kdyby se pokračovalo, měl by Hora kopec starostí. Na poslední šachovnici nastoupil teprve podruhé v sezóně Fiala proti Levinskému. Ten byl prý unaven z dlouhé šichty, to ale Honzův výkon nikterak nesnižuje, soupeře vysloveně převálcoval a stal se už druhým hráčem v zápase, který poprvé v životě bodoval v Krajském přeboru. Vedlo se 4:3 a zraky všech se upíraly na poslední partii mezi Sobotkou a Chybným. Celou dobu se jejich souboj nesl v pozičním duchu, vznikla nejasná jezdcová koncovka ve které jsem nezáviděl pozici ani jedné straně. Přeci jenom bylo těžší vyhrát, což se nakonec i přes náznaky šancí domácímu vtipálkovi nepovedlo a v 94.tahu byl podepsán smír.

   Se sezónou jsme se rozloučili symbolicky naším pátým vítězstvím 4,5:3,5. Kromě těchto jsme ještě jednou „deklasovali“ Poděbrady 5:3 a tak naše bilance 6-0-5 stačila ke skvělému 5.místu z pozice posledního nasazeného družstva! Zajímavostí je, že máme nejhorší pomocné hodnocení ze všech celků, pouhopouhých 20 partiových vítězství (také 18 bodový Kolín B má 41) z toho 14 bílými a 6 černými figurami. Jako jediní jsme také schytali kanára 0:8 a to v pátém kole v souboji s Kolínem. Zkrátka to byla zvláštní sezóna, ale zároveň zřejmě nejúspěšnější, jakou v Brodě pamatuji. Takže zase za rok...

 

Závěrečný komentář k celé sezóně kapitána Ivana Koudelky:

   Po loňském vítězství v regionálním přeboru naše A mužstvo postoupilo do krajského přeboru, dle všeobecného mínění pouze na jednu sezónu, zveřejněné soupisky nás jednoznačně odsouvaly na konec startovního pole. S „přiděleným“ posledním místem se však naše mužstvo nesmířilo, stalo se překvapením soutěže. Skončilo v horní polovině tabulky (5 místo z 12).

   Za tímto úspěchem „papírově“ nejslabšího mužstva stojí vzorná docházka, bojový duch i nezbytná dávka štěstí v kritických momentech. Mužstvo tvořilo jednotný celek i přes veliký věkový rozdíl mezi jeho členy (mezi nejstarším a nejmladším 47 let) a všem hráčům patří dík za výkon na hranicích jejich možností.

   Jedna z podmínek účasti v krajském přeboru je výhradní používání digitálních hodin. Jejich pořízení nebyla levná záležitost, chtěli bychom proto poděkovat vedení města za finanční podporu, díky které jsme mohli klub vybavit dostatečným množstvím těchto hodin.

 

Konečné pořadí

Poř. Družstvo V R P Body Partie Skóre
1. Joly Lysá n.L. C 10 1 0 31 52 60.5
2. Kostelec nad Č.lesy 8 1 2 25 43 55.0
3. Sokol Bakov nad Jizerou 8 1 2 25 32 50.0
4. Sokol Kolín B 6 0 5 18 41 51.5
5. Sokol Český Brod 6 0 5 18 20 37.0
6. Bohemia Poděbrady 5 1 5 16 24 42.0
7. Auto Škoda Mladá Boleslav 4 3 4 15 32 45.0
8. Sokol Sendražice 5 0 6 15 25 40.5
9. Sokol Nymburk 3 2 6 11 26 39.0
10. Sokol Mladá Boleslav B 2 3 6 9 26 41.5
11. Joly Lysá n.L. D 1 1 9 4 21 33.0
12. Neratovice B 0 3 8 3 21 33.0

 

Los Název družstva 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
1. Sokol Český Brod X 2 0 5 3 1
2. Sokol Bakov nad Jizerou X 2 5 4
3. Sokol Mladá Boleslav B X 4 2 3 5 4 4
4. Joly Lysá n.L. C 6 6 X 4 5 6 6
5. Sokol Kolín B 8 3 X 7 6
6. Neratovice B 4 4 X 2 4 3
7. Kostelec nad Č.lesy 6 4 X 5
8. Bohemia Poděbrady 3 3 1 X 6 4
9. Sokol Sendražice 5 5 2 6 X 2 3
10. Joly Lysá n.L. D 3 2 2 4 3 X 2 5
11. Sokol Nymburk 4 2 6 6 X 4
12. Auto Škoda Mladá Boleslav 7 4 5 4 5 3 4 X

 

Šach. Jméno hráče ELO   1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Body %
1. Valtera Jiří 2004     ½ 0 0 0 0 ½ ½ 0 1 ½ 3 30.00
2. Moravec Vít 1965   0 0 0 0 0 0 1 ½ ½ ½ 0 22.73
3. Doležal Radoslav 1952     1 ½ 0 0 0 ½ ½   1   43.75
4. Koudelka Ivan 1955   0 ½ 1 1 0 ½ ½ ½ ½ 1 1 59.09
5. Urban Miroslav 1851   0 ½ ½ ½ 0 1 0 1 ½ ½ ½ 5 45.45
6. Šimek Václav 1772   0 ½ 1 0   1   0 0 ½   3 37.50
7. Chybný Zdeněk 1753   ½ ½ 1 ½ 0 1 1 1 ½ 0 ½ 59.09
8. Čejkovský Petr 1852   0               ½     ½ 25.00
9. Máčik Jan 1802                            
10. Fabián Vladimír 1716   ½ 1 ½ 0 0 1 0 1 ½ 0 ½ 5 45.45
11. Koller Martin 1681           0   0       ½ ½ 16.67
12. Fiala Jan 1670   0                   1 1 50.00
13. Saur Miroslav 1533                            
14. Čihák Jiří 0                            
        1 2 0 5 3 37 42.05

 

ŠK Český Brod